Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  19. vesmírný týden 2014

19. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 7. května 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 7. května 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 5. 5. do 11. 5.

Měsíc bude kolem první čtvrti. Večer můžeme pozorovat Jupiter, Mars a postupně i Saturn, který je v tomto týdnu v opozici se Sluncem. Ráno velmi nízko nad východním obzorem končí viditelnost Venuše. Aktivita Slunce se opět zvýšila. Přelety stanice ISS pokračují na denní obloze, a proto může občas křižovat sluneční disk. Nastává maximum meteorického roje éta Aquaridy.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. května ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 7. května. Pozor, v úterý 6. května bude pozorovatelný útvar LunarX, nejlépe ve 21:56 našeho času. O víkendu prochází Měsíc poblíž Marsu.

Planety:
Jupiter (−2,0 mag) je večer na jihozápadě. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−0,9 mag) je podobně vysoko na jihovýchodě. Je hodně nápadný a v dalekohledu stále poměrně velký na sledování detailů na povrchu. Mapka albedových útvarů je k dispozici např. na zadní straně mapky na duben.
Saturn (0,1 mag) ve Vahách se dá dobře pozorovat již po 22. hodině. V opozici se Sluncem je 10. května.
Pozor večer na jasný Merkur, který se pomaluje vzdaluje od Slunce. Velmi nízko na severozápadě je před 21:30 SELČ.
Viditelnost Venuše (−4,1 mag) je ráno už velmi špatná, je pouze pár stupňů nad východem za svítání.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
5. 5. 23:00   9. 5. Europa přechod měsíce 19:57–22:39
Ganymed zatmění konec 21:30
Europa přechod stínu zač. 22:06
8. 5. 20:35   10. 5. Io přechod měsíce 20:10–22:26
Io přechod stínu 21:15–23:32
10. 5. 22:10   11. 5. Io zatmění konec 20:48
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Éta Aquaridy jsou jarní obdobou Orionid. Oba roje jsou částicemi Halleyovy komety. Aquaridy jsou nejlépe vidět nad ránem, kdy je radiant nejvýše a navíc je nebude rušit Měsíc. Více v článku.

Co tak zkusit si pozorovat zákryt hvězdy planetkou? V pondělí 5. května by měl být z ČR vidět zákryt hvězdy 12. velikosti planetkou (301) Bavaria, která bude mít 14,4 mag. Hvězda je nedaleko galaxie M 61 v Panně. Vyhledávací mapky, podrobnosti a mapa pro Evropu.

Aktivita Slunce je opět vyšší. Přechodné období menšího počtu skvrn skončilo rapidním nárůstem nových skvrn i nových oblastí během několika dnů. Erupční aktivita je zatím nízká až střední, žádné velké erupce ani jasné polární záře nebyly v dohledu. Uvidíme, jaký bude další vývoj. Počet a velikost skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS pokračují na denní obloze, to znamená, že se občas trefuje na sluneční disk. Sledování přeletu probíhá stejně jako pozorování slunečních skvrn s filtrem. Jenom se musíme dívat v přesně stanovenou sekundu. Tu najdeme na internetové stránce Calsky.com. Ještě lépe je úkaz vyfotografovat.
Pondělní přelet v 10:49 má linii od Chodska po Krkonoše. Ve středu ve 14:02 vede linie od Hřenska přes severní a východní Čechy až do Slezska pod Ostravou. Páteční přelet kolem 9:13 je víceméně klonem pondělního. V neděli kolem 12:26 vede linie od Chomutova přes severní okraj Prahy a Čáslav až do Zlína.

Kosmonautika:

  • Na ISS aktuálně probíhá experiment, jak by mohl fungovat provoz HD kamer v ochranném pouzdře na vnějším plášti stanice, konkrétně na modulu Columbus. Kamery s vysokým rozlišením sem byly umístěny po příletu poslední lodě Dragon. Experiment znamená, že občas také nemusíte nic vidět, nicméně při troše štěstí se můžete dívat na živý televizní přenos z vesmírné stanice.
    Na stejné stránce vpravo je archiv videozáznamů, pokud se chcete alespoň podívat, jak to vypadalo, když to zrovna šlo. Položka Videos. Kamery jsou v ochranné schránce, kde je běžný tlak a regulace teploty. V době přepínání záběrů může být vidět jen šedý obraz a v době, kdy je stanice na noční straně Země, zde bude jen černý obraz. Na přípravě experimentu se podíleli studenti vysokých škol, kteří kamery nyní také provozují. Více informací česky na kosmonautix.cz.
     
  • SpaceX pokračuje v testech znovupoužitelné rakety. Její první stupeň Falcon 9 Reusable nyní vyletěl do výšky 1000 metrů a poté opět hladce přistál na místě, odkud se vznesl. Podívejte se na video, krávy asi zapomněl na test někdo upozornit.
     

Výročí:

  • 11. května 1965 (50 let) se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Jeho činnost je neodmyslitelně spojena s Pardubicemi, kde na Hvězdárně Barona Artura Krause působil a mnozí jej vzpomenou v souvislosti s výpravami za zatměním Slunce. Významně se zasloužil o vylepšení hvězdárny a ovlivnil nejednu nastupující generaci pardubických astronomů. Tento výtečný člověk bohužel zemřel velmi záhy již v roce 2010.
     

Výhled na příští týden:

  • Večerní planety Merkur, Jupiter, Mars a Saturn
  • Přistání lodi Sojuz z ISS
  • Výročí: Herschel / Planck
  • Výročí: Apollo 10

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Václav Knoll


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »